04.02.2023

Nic se mi nechce.
Možná to má něco společného s tím, že jsem si včera opět dala neurol.
Ale nejradši bych si ho dala znovu.
Ale vnímám ta negativa.

Prospala jsem celý den a stejně nemám energii na nic.
Nechce se mi tu být.
Nejradši bych se zase vypla.
Proč se prostě nemůžu vypnout?
Nějak bez následků.
Prostě na chvíli přestat existovat.
Nic necítit.
Na nic nemyslet.
Nic neřešit.

Proč?
Proč?
Proč?

Někdy bych si přála být robotem.
I když zrovna proti tomu často bojuji.
Ale aktivně hledat podněty, které by vám dělaly radost, které by vám dávaly smysl, je strašně náročné, když už tak bojujete s nedostatkem energie.

Celou terapii jsme probírali, co mohu dělat ve volném čase.
Jak si najít něco smysluplného, co by mě bavilo, co by mi dodalo energii.
Ale nikdo nechápe, jak je tohle únavné.
Nejradši bych jen ležela a spala.
Jenže ani tohle mi nepřináší ten stav nevědomí, po kterém toužím, protože se mi často zdají všemožné nesmyslné sny, takže mám pocit, že si má mysl stejně neodpočine.

V tuto chvíli ani nevím, co dál psát.
Nevím co cítím.
Je to smutek?
Nevím.
Přijde mi to spíš jako taková depresivní fáze, která nemá jasný důvod.
V rámci jednání, na co mě má připravit? K čemu mě nutká?
Nebýt tu?
Je to efektivní jednat podle této emoce? Dá-li se to tak nazvat.
K ničemu. Absolutně k ničemu.
Jo, bylo by tu pár věcí.
Vzít si neurol. Hodně neurolu.
Pořezat se. Přetransformovat vnitřní bolest do té fyzické.
Zabít se?
Ani jedno není efektivní.
Alespoň z pohledu společnosti.

Kdybych si vzala neurol, prospala bych zítra celý den, posílila bych závislost, zklamala pár lidí.
Ne, to není efektivní.

Kdybych se pořezala, na chvíli by to pomohlo. Ale následně bych musela řešit péči o ránu. Navíc by si toho opět všichni všimli, čímž bych je opět zklamala. Navíc nemohu zajistit to, že se nepořežu tak, že bych potřebovala lékařskou pomoc. A následné schovávání. A stud. A vysvětlování. 
Ne, to není efektivní.

Zabít se nemohu. Většina sebevražedných pokusů končí neúspěšně. Skončila bych zase v nemocnici. V nejlepším případě. A to si nemůžu dovolit. A nechci. V tom horším bych si mohla nést trvalé následky. A zklamala bych spoustu lidí.
Ne, to není efektivní.

Nezbývá mi nic, než to přežít.
Ale nemohu nic slíbit.